Bliss/Štěpita: Flotsam and Jetsam

Flotsam a Jetsam jsou původně námořnické termíny pro objekty, sutiny a trosky, kterých se z různých důvodů zbavily lodě na moři. Flotsam označuje předměty, které loď během plavby omylem ztratila, zatímco jetsam jsou věci, které posádka záměrně hodila přes palubu, aby plavidlu v nouzi odlehčila.

Ztratit se může ledacos: propiska, hodinky, první vypadnutý zub, pracovní entuziasmus, kamarádi ze základky. Dokonce i já. I já se můžu ztratit. A také vzpomínky na první návštěvu McDonald’s, texty písní nebo třeba GPS navigace. Jiných věcí se naopak zbavit nelze, i když nás tíží a táhnou ke dnu. Co tam asi tak najdu?

Dva muži, nebo dva kluci, ztraceni uprostřed moře míčků. Na horizontu nekonečno možností. Příliv a odliv. Zaoceánský let. Nová země. Stesk po oceánu. Strach z výšek. Strach z hloubek. Sestra, která je v tom všem nepodstatná. A pak ta věc.

Fyzická explorace přátelství. Žonglování se slovy i se vztahy.

Nic jsem neztratil, a tedy jsem také nic nenašel.

Na moři se můžeme ztratit, nebo jen bezcílně plout.

Představení může obsahovat stopy angličtiny, češtiny, slovenštiny a korýšů.

Autoři/interpreti: Lukas Bliss, Andrej Štěpita

Dramaturgie: Roman Poliak

Sound design: David Herzig

Scénografie: Karolína Konvička Srpková

Light design: Judita Mejstříková

Objektová supervize: Filip Zahradnický

Produkce: Cink Cink Cirk, Jana Ada Kubíčková

Speciální poděkování: Lucii Kašiarové, Šárce Maršíkové, Aleši Hrdličkovi, Natálii Rajnišové

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, CIRQUEON - Centrum pro nový cirkus, Studio ALTA, REZI.dance Komařice, Divadlo Štúdio Tanca, Tanečno, DanceConnected

Lukas Bliss studoval na pražské HAMU a od té doby konzistentně působí na tuzemské taneční, divadelní i cirkusové scéně. Jeho interdisciplinarita mu umožňuje propojovat různé tvůrčí postupy a principy, zejména práci se slovem, improvizací, humorem, objektem a pohybem. Spolupracuje mimo jiné se soubory Spitfire Company, Tantehorse, PocketArt či My Kluci co spolu chodíme (soubor, který také spoluzaložil a podílí se aktivně na jeho dramaturgické i režijní linii).

Ve vlastní autorské tvorbě se zaměřuje na syntézu objektového divadla a absurdní poetiky. Příkladem jsou jeho sólová představení Lavabo, STILL WAITING_BECKETT 2050 nebo DÓ. Dlouhodobě se věnuje organičnosti žonglování a snaze tuto techniku „odcirkusovat“ – chápe ji jako klíč k hravosti a k práci s předmětem.

Andrej Štěpita studoval na renomované škole SEAD, kde se učil a inspiroval u celé řady současných tanečníků a tvůrců (V. Osojnik, M. Ronda, E. Torroja, I. Spencer, J. Hamilton, E. Ernesto, D. Freeman, J. Michellod, M. Blanaru). Spolupracuje se souborem fyzického divadla Farma v jeskyni (projekty Efeméry, Commander, Refuge aj.). Spolupracuje také s vídeňským sdružením Artemporis (Struny) a je autorem site-specific projektu passing/station. Je zakladatelem oravského festivalu tance a pohybu Tanečno, který již pátým rokem pořádá ve svém rodném Námestově.

S Lukasem Blissem se potkali během projektu Efeméry v rámci Farmy v jeskyni, z jehož původně živého výstupu vznikl krátkometrážní film.